75 by byla určitě zajímavá...
.
Hele s Italama mě neuč, něco málo mi rukama prošlo a každej z kamarádů, co ho měl skončil po zkušennostech u jiné značky...
.
Velmi dobrý kamarád, kolega z práce a soused z ulice (v jednom) měl dokonce jednu dobu několik exemplářů Cromy za sebou a ze začátku byl nadšenej... pak jsem ho vozil do servisu čím dál častěji, tak vyměnil auto z jinou Cromu, nepovedený kus se vždycky najde... po 4-té výměně a po udělání snad všeho (elektrika, motor komplet GO, podvozek, brzdy atd. a to v začátcích dokonce originál díly, protože další kamarád tenkrát děla v Ital autu) uznal, že je to tím, že je to Ital a už to v něm nyní vyvolává jen nostalgické vzpomínky na "ono Italské období" a pocit při prodeji poslední na první pohled krásné, kulaté, nejlépe vybavené poslední Cromy co měl za snad 10 000,- Kč (byl rád, že je to pryč a to bylop v době, kdy se prodávali ještě za dost, ale nechtěl dát po zkušenöstech ruku do ohně za jediný šroubek, proto ta cena) a její odvoz novému šťastnému "Italomaniakovi" do Pardubic (radši to tam i dovezl...) s vědomím, že auto ho při pořízení stálo sumu řádově o nulu více a ještě hodně k tomu za tou první číslicí 1 a servis také vyšel na desetitisíce... a takhle "zahučel" do každé z těch čtyř po sobě jdoucích (do některé o něco víc, do jiné míň, ale do všech "mega hodně").
Druhý kamarád byl na kupátka od Alfy... taky jich měl, dokonce si jednu vyhlédl v DE a dovezl, krásné svezení, atraktivní na pohled... nakonec mu stály v jednu chvíly na zahradě 4 (slovy "čtyři") nepojízdná kupátka... pak se snažil "složit" si z toho aspoň jednu funkční... a to ho stálo zbytek nervů a peněz, až to nakonec za zlomek peněz poslal světem všechno...
Dodneška má fotku jedné z nich v pokoji a mluví o ní jako o největším "drahouškovi" svého života s tím, že víc by ho už mohl stát jen rozvod, tak se radši nebude ženit...
.
Ale zajímavá auta to jsou... mě se líbí (mají svůj styl), svezení super, ale moje Fordí zkušennost mluví jasně - "držák", oproti Italovi o moc, moc, moc a ještě víc
.